Český Šampionát ve Street Workoutu 2016

 
 

Téměř všechny soutěže pořádané v České republice jsou koncipovány jako kondiční, nebo lépe exhibiční.

Může si na ně přijít vyzkoušet svou úroveň každý, kdo se o SW alespoň částečně zajímá. Jednoduše ukázat ostatním, jak na tom kdo je, poměřit síly, schopnosti a přiučit se novinkám.

Problém je v tom, že mají takové soutěže svůj strop. A přes ten se nedá dostat. Ne s tímto konceptem. Jakmile se v těchto soutěžích dostane workouter na vrchol, nic už ho nenutí se dál posouvat. Chybí konkurence. A tento nedostatek tlaku vede ke stagnaci.

 
 
 

Tato stagnace se dá naštěstí změnit několika způsoby, a takový workouter se může posunout až na světovou úroveň.

Český Šampionát ve Street Workoutu 2016 - druhý ročník

 
 

Jednou takovou změnou je právě šampionát, na jahož druhý ročník jsem byl v sobotu 25. června přizván jako rozhodčí.

 

Kdo ho pořádá.

Pořádat ho může pouze zástupce WSWCF (World Street Workout & Calisthenics federation), což je pro Českou Republiku CSWA (Czech Street Workout Association), jehož předsedou je Vladimír Vlček.

 

sampionat-2016-08

Co šampionát je a co není.

Začínám netradičně, protože je potřeba si vymezit pojmy.
Šampionát není "kondiční" ani "exhibiční" soutěž.
Není ani koncipován jako battle dvou lidí proti sobě, a už vůbec to není sets&reps a weighted.

Je to soutěž koncipovaná jako souboj jednotlivců ve freestylu.
Je jen jeden ročně, a vítěz jede obhajovat Českou republiku na světový šampionát.

 

Nedorozumění na dvou stranách.

A to byl právě hlavní problém.
Jedna část workouterů to pojala stylem exhibice a show, a druhá část se raději nezúčastnila vůbec. Proč k tomuto nedorozumění vůbec došlo, to nevím, ale hlavní je, že se tak stalo.

Tak to dopadlo tím způsobem, že někteří dobří workouteři neuspěli se svou show, a jiní zase nedoplnili soutěžící osazenstvo.

 

sampionat-2016-01

Hodnocení.

Workouter by měl být všestranný, a hodnocení bylo dost striktní.
Hodnotila se kombinace statické, vytrvalostní, dynamické a explozivní síly. Přechody mezi prvky, délka setů, množství a technické provedení prvků. A to hlavní, vyvážení mezi efektním a efektivním provedením.

Pravidla jsou jasná. Neplést si SW s něčím jiným. A tak se i zde na konci dost lidí divilo, proč nevyhrál někdo, kdo podle nich vyhrát měl.

A jako tomu bylo na Battlemanii, i zde byla poskytována zpětná vazba. Přístup byl nicméně bohužel podobný. Někdo si pro radu přišel, někdo ne.

 

Organizace a průběh.

Jako v prvním ročníku, tak i v tom druhém byl do poroty přizván cizinec. Tentokrát John Thijm (Jay Barstarzz) z Amsterdamu, který se nestačil divit, jak u nás přísně hodnotíme. Pro mě osobně (po soukromém rozhovoru) zajímavý vhled zase do jejich hodnocení. Souhlasil ale se mnou v tom, že každá země hodnotí svým specifickým způsobem, tedy že má každá země i svůj specifický street workout.

Umístění v OC Arkády Pankrác mi osobně přišlo divné, ale možná to je jen nezvyk. Účel to splnilo a během dne se tam vystřídala spousta lidí, kteří šli původně jen nakupovat. Škoda, že se tam nevystřídalo tolik lidí i ze SW komunity. A takový výhled shora na konstrukce ještě nikde nebyl.

Pochválit samozřejmě musím výběr komentátora, protože to bylo poprvé, kdy při samotných výkonech nikdo neříkal nesmysly. Slovní hodnocení komentátora totiž ovlivňuje samotný průběh, a pokud někdo neznalý hodnotí nesmyslně, tak má soutěžící zkreslenou představu o tom, co a jak dělá. Stejně tak to následně ovlivňuje pohled na samotné hodnocení poroty, která může mít mnohdy naprosto opačný pohled.

 

Výsledky a výběr šampiona.

Závěrečný souboj vítězů ze všech tří váhových kategorií mužů měl být jen na efekt (což se povedlo), ale do Moskvy nakonec nejel ten nejlepší. Oba první z nejlehčí (Tomáš Labaj) a střední (Aleš Fišer) kategorie nemohli v dané datum obhajovat Českou republiku, a tak jel první z nejtěžší kategorie (Martin Pleva).
Zda to bylo správné rozhodnutí nebo ne však už nebylo na porotě, ale na nastavených pravidlech. Možností rozhodnutí by jinak byla spousta. Těžko soudit.

Za dámy jela do Moskvy obhájkyně prvního místa z předchozího ročníku (Kateřina Weisserová).

 

Závěrem.

Druhý ročník byl mnohem větší (počtem účastníků, diváků i porotců) a propracovanější než ten první.
I nastavená pravidla byla mnohem striktnější jak předchozí rok.

Za sebe si ale myslím, že by na šampionát měli být vybíráni ti, kteří se aktivně účastní dostupných menších soutěží v průběhu celého roku. Výběr by měl provádět někdo pověřený CSWA, jenž by objížděl soutěže a dělal seznam soutěžících. Vybraní by pak dostali možnost účastnit se a reprezentovat ČR.
Chápu ale, že na to je asi stále ještě brzy, a šampionát (i samotný SW v ČR) není na takové úrovni, aby si to mohl dovolit. Snad někdy v budoucnu.

Také doufám, že se druhý šampionát zapsal do myslí závodníků jako nejvyšší kategorie pořádané soutěže v České republice, a ne jako další show. To proto, aby na třetím ročníku ukázali to nejlepší, co v nich je. Osobně se určitě těším.

 

2. Šampionát ČR ve street workoutu 2016 - Official Aftermovie

 
 

Autor článku: Jan Bujnovský - osobní trenér
Publikováno: 4.11.2016